13. 10. 2016 všechny zápisky

Two Peaks Autumn 2016

Závod městem, ve kterém jsem poprvé zažil, jaká je touha po výhře.

Two Peaks je závod, který by si zasloužil obrovskou pozornost, kterou ale naštěstí nechce. Dula se záměrně snaží, aby na závod nedorazilo moc lidí. Diplomy dělá co nejošklivější, aby je nikdo nechtěl, událost sdílí na poslední chvílí a nikam ji netlačí. Vlastně bych se o ní vůbec nedozvěděl, kdyby mi ji nepřipomněla kamarádka.

To je mi sympatické - je tak jasně vidět, že hlavním cílem je spojit lidi a udělat jim zážitek a ne si nahánět body pro své ego za uspořádání akce, kam přišel milion lidí.

V podvečer se scházíme v Tricafé na Anenském náměstí. Absolutní centrum Prahy, start i cíl, přesně uprostřed trojúhelníku, jehož vrcholy máme oběhnout. Kdo se vrátí zpět nejdřív, vyhrává. Dnes jsou to kostely. Svatý Prokop na Žižkově, svatý Václav na Vinohradech a Kostel Panny Marie a sv. Andělů nad hradem.

Běžím. Staromák a Celetná. Proplétám se skrz bludiště potácejících se turistů. Mířím na Žižkov. Postupně zjišťuji, že se vyplácí běžet spíš po silnici než po chodníku. Na Bulharu mi to ušetří spoustu cenných sekund.

Závod skrz město je kreativní. Rychlost pohybu není ve srovnání třeba s kolem moc vysoká a měřítko plánovaní kroků je naopak extrémně malé. Zevrubnou trasu sice znám díky zveřejněným checkpointům předem, ale jak proběhnu každou křižovatku, kudy si najdu cestu skrz dav turistů, z jaké strany minu lampu, po kolika vyskáču chody, o tom všem se rozhoduji za běhu.

Svatý Prokop - DONE. Makej směr Vršovice. Na chodech sv. Václava zavazuji tkaničku. Už jen na hrad a do cíle.

8 let jsem závodil na dráze a nikdy jsem nezažil takový pocit jako teď. Chci vyhrát. Musím vyhrát. Chci ten diplom. Musím ho mít. Vší silou to pálím směr Hrad. Na chvíli se ztrácím v uličkách starého města, zachraňuje mě mapa v mobilu. Nerudovkou po kostkách stoupám. Sáhnu si na dveře kostela a pádím dolů. Míjím se s dalším závodníkem. Sakra. Je tak 700 metrů za mnou. Co když? Co když…? Ze schodů a kopce si málem lámu nohy, jen abych si byl jistý, že mě nedohání.

Otevírám dveře Tricafé 54 minut, 20 sekund a 14 km po startu. Jsem první.

strava.com/activities/743688842

Průměrné tempo vychází něco kolem 3:50. Myslím, že takhle dobře jsem nikdy za svoji atletickou kariéru nezaběhl. A přitom vše, co za tím bylo, byla touha vyhrát. Trochu lituji, že tuhle touhu jsem nestihl objevit na dráze.

závod Praha běh