InDust3 2016 ~ Last Man Standing Kriterium
Letos se festival městské cyklisticky InDust3 odstřihl od všech sponzorů a obrovských ambicí. Zbyl jediný závod: kriterium. Kluci postavili trať v Holešovické tržnici. Hodně technický asi 800 metrů dlouhý okruh na nepříjemném povrchu. Jemný pracho-štěrk výhružně šustí pod koly v každé zatáčce. Jak si ale trať projíždíme rychleji a rychleji, hrubý asfalt, zdá se, nás všechny udrží.
Na start se staví 13 závodníků a 2 závodnice. Systém je jednoduchý: každé dvě kola poslední vypadává. Last Man Standing vyhrává.
START
Nemůžu se zacvaknout, čelo mi ujíždí. První 4 kola se probojovávám zpátky dopředu. Pomáhá mi pád Vojty na čele. Škrtl si pedálem, naskočil a jede dál. Ale už je za mnou. Jsme sami dva se Šimonem, ostatní utvořili skupinku s odstupem. Chvíli si spolu hrajeme v zatáčkách. Šimon to zkusí a na rovince nedává mým nohám šanci. Získává si větší odstup. A tak probíhá zbytek závodu. Šimon si hlídá odstup na mě, já si hlídám odstup od ostatních.
První Šimon Matějů, druhá moje skromnost, třetí Šimon Klimt. Bylo to skvělý. Trať se ve výsledku ukázala v parádním světle. Kamarádská atmosféra. Celé to mělo jednu vadu: malou účast
Nejde mi o honění co největšího počtu závodníků (ještě snad za cenu oblepení desítkami sponzorů). Chci jen, abychom si tady mohli opravdu zazávodit. Takhle jsme se Šimonem lehce poškádlili ale pak už jsme si jeli každý svoje, každý sám, žádný závod.
Přitom hned za hranicemi v Německu je obrovská hladová scéna fixedgear závodů, která by mohla dodat silnou skupinu závodníků, kteří v Česku zatím nejsou. Jen si nejsem jistý, jak je sem nalákat.
Na závodech v Drážďanech den poté, nás startovalo 120, a byl to skutečný závod. Nástupy v rovinkách, předjížděcí manévry v zatáčkách, schovávání ve vzduchovém pytli, lokty o lokty, zkrátka drama. Něco takového bych chtěl zažít i v Pražských ulicích.
Pokud bych chtěl hledat další závodníky tady, nehledal bych mezi městskými/hobby fixedgear jezdci a nesnažil bych se je dostat na závody. Místo toho bych hledal mezi amatérskými závodníky (třeba z UAC) a snažil se je dostat na fixed kola a ukázat jim tuhle atraktivní disciplínu. Jestli nás má někdo reprezentovat za hranicemi, nebude to lifestylový jezdec náhodou oblečený do dresu. Bude to závodník, posazený na fixed kolo.
Těším se na další rok!
