Mise Biedronka
S klukama z Defektu jsme vzali fixky a dojeli jsme do Gdaňsku. Projeli jsme křížem Polský vnitrozemí a užili si jeho nevkusnejch krás.
Vlastně ani nevím, proč Petr vybral Polsko. Ale vzhledem k tomu že byl jako vždycky jedinej, kdo měl ambice věnovat energii plánování, jsme to všichni více méně mlčky přijali. Po Nekonečných dohadech jsme měli plán: Pojedeme z Prahy na sever přímo k moři. Vykoupeme se a pak podél pobřeží pohodovym tempem zamíříme do Gdaňsku.
Sobota
strava.com/activities/1674665858
Kluci šlapou z Prahy už od Pátku. Já a Šimon se můžeme připojit až v neděli. V sobotu máme totiž v Církvici s rodinou Den závislosti. Jedeme tam se Ségrou a Tomem na kolech. Koukám, jak ségra umí na kole. Je fakt dobrá.
Pak nás čeká klasická vesnická veselka. Prase se otáčí. Pivo proudí. Harmonika hraje. Vše jak má být.
Neděle
strava.com/activities/1674665391
První den, kdy se budim venku ve spacáku. Táta mě a Šimona odváží za klukama do Polska. Necháme se vysadit v jedný z mnoha nevzhlednejch vesnic. Jen co nakoupím v místnim ABC koloniálu, kde to smrdí a mouchy poletujou, můžeme vyrážet za klukama, který už rozbíjej tábor o 70 km dál.
Rubeme přes Polský vnitrozemí do Bielej Gorky. 34 po rovině, 25 do kopce. Hukot. Tak to mám rád.
Rozděláváme oheň na hrázi rybníka. Pivka, večeře, brka a už se odebírám do snů pod širákem.
// Poznatek z Polska #1: Maj tu divný piva. Nejsou moc dobrý, ale plechovky mívaj proměnlivý objemy okolo 560 ml a desítka má cca 5.5 % alkoholu. Zkrátka: ožíraj.
Pondělí
strava.com/activities/1676358137
Cíl je jasnej: Poznaň. Svižně šlapeme přes nekonečný roviny a čas si vybíráme ráno na vyspávání a vačer na pivo u ohně. V Poznani nás čeká jen obligátní kafe a dort a mažeme rychle zase z města k rybníkům do trávy k ohništi. V Biedronce plníme batůžky pivama, Krupnikem a klobáskama.
Oheň u vody. Padne tma a musím jít spát – zase jsem uplně sjetej. Dostávám tady mnohem vyšší dávky, než jsem jinak zvyklej. Alkohol mi zamotá hlavu a tráva ji pak už úpně zašmodrchá.
Úterý
strava.com/activities/1678861822
Další ráno. Další kocovina. Dalších 140 kiláků rubání. Cesta je nudná a tak jdeme docela pilu. Není ani co zapisovat. Všude jen samý hnusný vesnice s odpadkama a nadranejma zevlákama na návsi. Špatný silnice. Všude samoobsluhy.
// Poznatek z Polska #2: Všude jsou ještěři. Úplně nadraný chlapi potácející se každou vesnicí.
Za šera krosíme pískovou lesní cestou směrem k místu, který jsme si vyhlídli v mapě. Mapy.cz nám odváděj skvělou službu. Nacházíme obrvoskej altán s ohništěm, komínem a roštem, kterej se na řetězu navijákem spouští nad oheň.
Šimon se Čmeldou rozjížděj michelinskou kuchyni. Hodujeme krutí burgery z ohně s BBQ omáčkou. Poslední spacákový pivko cucáme s Šimonem zavešený vedle sebe v hamakách.
Středa
strava.com/activities/1680570049
Budíme se s jasnou motivací: Dneska budem u moře! Po Snídani v malinkym obchůdku s milou paní prodavačkou se zakousáváme do protivětru.
// Poznatek z Polska #3: Obecně není problém se domluvit česky. Poláci nám rozumí bez problémů a my jim s trochou snahy taky. Teprve mlaďoši ve velkoměstě nás začali prosit, ať mluvíme radši anglicky.
Točíme 32 po rovině a když se před větrem schováme v lese přijde i 37. Posledních 20 km nám navíc bohové sesílaj novej hladkej asfalt, takže do Ustky doplachtíme skoro zadarmo.
Moře, rybina, vítr, písek, slunce, turisti, suvenýry, pláž, starý těla v plavkách, úleva, radost koupačka a sprcha s tradičnim Petrovym mejdlem z banánovejch šlupek.
Do oka nám padne hospůdka - obchod - hotel v jednom s majitelama - důchodcema - manželama za barem - pokladnou - recepcí. Smažené flandry a tresky s frity jsou naší dnešní odměnou. Máme pocit, že i zaslouženou.
Večer trávíme na okraji důlku v pláži, kde se zboříme a nakonec i usneme.
Čtvrtek
strava.com/activities/1683994733
Dnešek je odpočinkovej. Sice zase drtíme, ale jen 80 kilometrů – podél Slowinskiho parku narodoweho do Leby.
// Poznatek z Polska #4: Polský řidiči jsou k cyklistům překvapivě ohleduplný. Důsledně dodržujou odstup, nemíjej na těsno a když něco jede proti, nemaj problém si za náma počkat.
Leba – úplně stejný plážový město jako Ustka s tim rozdílem, že nejde najít místo na oheň a spaní. Na pláži fouká a jinde je buď území Americký vojenský základny nebo park narodowy.
Nakonec rozbíjíme tábor v písku zašitý vedle nějakýho bagru, kterej nás ráno v šest probudí, protože … bagruje. Popíjí s náma i Adélka s Ondrou, který zrovna náhodou roadtripujou Polskem.
Smrdící kouřem ulehmá mezi Šimona a Petra. Mrzí mě ta maskulinní převaha v diskuzi (nebo spíš žvatlání) chlapů nad Adélou.
Pátek
strava.com/activities/1684654774
Ráno je mi zle. Trochu mě spraví snídaně v Biedronce, ale hlavně mě spraví točení. Asi 90 km s finishem těsně před Gdaňskem. Zabíráme rybářskej spot, nosíme dřevo, piva, klobásy a opékáme. Českej sen.
// Poznatek z Polska #4: Všude jsou odpadky. Na pláži, v lese, na cestě, ve vodě, ve vzduchu, všude.
Sobota
strava.com/activities/1686784952
Zbývá nám asi 30 kilometrů do Gdaňsku. Na 10. ale Šimonovi odpadá levá klika. Utahovací šroub je vejpůl. Zvednem hlavy a 50 metrů od nás čeká obrovský železářství. Hrabeme se v přihrádkách až nacházíme tu správnou kombinaci šroubu, matky a podložky. Skrz dutou osu klik je tak spínáme dohromady. Funguje to líp než původní systém. Bohové zase stáli na naší straně.
Gdaňsk. Brašny schováváme na nádraží a na lehko cruisujeme městem. Někteří z nás (včetně mě) smrdí tolik, že si v sekáči musíme koupit nový oblečení. Město mě po týdnu Polský ‘divočiny’ dost baví.
Kafe, kebab jak z Berlína. Objet hradby na kolech, trýčky na památníku, psaní pohledů, pivo v přístavu, motání kol do folie a předodjezdová žížala.
Autobusama se pomalu dokrdocáme do Brna a pak vlakem i do Prahy. S Šimonem si prodlužujeme Polskej styl na břehu Hamru ve fajný duře. S jedinym rozdílem, že máme chutný, dobře natočený pivo.