Podzimní Šumava – nejhezčí Šumava

Pátek

strava.com/activities/722426207

Z autobusu vystupujeme v 6 hodin večer ovínění na Kvildě. Pekárna má zavřeno tak se hojíme dvanácterákem z pivovaru. Před smrákáním vyrážíme na Modravu. Kráčíme tichým lesem a užíváme si vlahý vzduch. Zima nám není, hřeje nás alkohol a nadšení.

Těsně za Modravou na nás čeká první nouzové nocoviště. NP Šumava je zbudovala podél hlavní červené trasy napříč celou Šumavou. Každých 10 km tak můžete beztrestně a bezstarostně ulehat přímo v první zóně národního parku. Malý travnatý plácek ohraničený dřevem s piknikovým stolem a jedním stanem. Ve tmě se přidáváme s tím naším. Při usínání slyším jen lehké oddychování vedle sebe a Roklanský potok vedle stanu.

Až na omrzlý nos mi je v péřovém spacáku dobře. Za to Bety trpí. Obléká na sebe, co může a snaží se usnout.

Sobota

strava.com/activities/723291401

Když těsně před východem otevírám stan, padají na mě kusy ledu. Zažehávám hořák, a hypnotizuji světlající horizont aby už mi vydal Slunce. První paprsky zahánějí jinovatku a já můžu stlačit french-press a vylákat tak Bety ze stanu.

Po snídani nakupujeme na Modravě zásoby jídla na další dva dny. Vyrážíme podél Roklanského potoka k Tříjezerní slati. Na Javoří pile zažíváme přesně ty pocity, které na Šumavě nejvíc miluju. Travnatá pláň uprostřed lesů, nikde nic, ale přesto je cítit život, který to tady až do padesátých let měnil. Nezaměnitelné.

Při pozdním odpoledni stoupáme na Poledník. Ne vrchu je škaredá rozhledna zřízená z věže bývalého vojenského objektu. Dřív sloužila k radiovým odposlechům z Německa. Uvnitř informuje skromná výstava o železné oponě. Ke střežení hranice se používali i tzv. SUP - samostatně útočící psi. Ploty a vojáci už jsou pryč, ale nepřirozeně rovné a dlouhé cesty rovnoběžné s hranicí, vesnice srovnané se zemí a dokonce jeleni nedávají tu temnou dobu zapomenout.

Stavíme stan, vaříme torteliny v dešťové vodě, pijeme pivo z bufetu a užíváme si slunce před chladnou nocí. Vyprovázíme ho až za obzor. Skupinka lidí v krbu, který nabízí místní přístřešek na ohni opéká buřty. Krátce se ohřeju a jdeme si zadýchat stan.
Slunce nás budí do…

Neděle

strava.com/activities/724612775

Šlapeme a užíváme si Šumavu. Klid, les, kopce, brod, láska, voda z pramene, Laka, zlatá tráva, vítr, ticho, pomalost, dokonalost.

Smrky pomalu začínají nahrazovat i jiné druhy. Do Alžbětína už scházíme skrz doubravu. Tam nás vypékají České dráhy - neberou karty a jediný bankomat je na Německé straně, eura prý berou. Hm, tak dík. 20 € za čtyřhodinovou jízdu do Prahy. Jsme doma.