Nenašli jsme, co hledáme, ale už víme, že najít je možné.
To se takhle sjeli pražský ksichti do Tábora a pak hned zase odjeli.
Jaro, kola, jihočešství a trochu alternativní hudby v Kremži.
Pěkný, komfortní a bezpečný místo je prý to hlavní, když si vybíráte kam na tripa. Cairngorms jsou nádherný. Pocit bezpečí nám taky poskytly. Ale jejich nehostinnost má ke komfortu hodně daleko.
Moravský hory ve dvou dnech, kdy první slunce taví poslední sníh.
Par týdnů zpátky nám Serža pověděl o ukrajinský kapele Dakha Brakha. Ta se nám tak zalíbila, že jsme se rozhodli nečekat až navštíví Prahu a jeli jsme jí naproti do Varšavy.
Nabírám Annu v Rychnově nad Kněžnou. Ghettokárou si krájíme tmu na silnici směr Horní Lipová. Nevím, kam jedeme. Mám jen slíbenou úžasnost v lesích.
Annu jsme potkal poprvý, když jsme s Matoušem lezli do jednoho z vršovických kanálů. Pak jsem ji potkal podruhý o tři roky pozdějc u nás v dílně. Řekla: „Studuju v Edinburghu, stav se.“ Neváhal jsem.